<<< zpět na VANDRUJ.CZ
Zasněžené sněžné věžičky (vloženo 17.1.2015)Na sněžné věžičky jsem si brousil hlodáky již delší dobu. Čekal jsem však na sníh. Nakonec jsem se dočkal a po sněžení přišel i nádherný slunečný den. Volání hor nešlo nevyslyšet a já vyrazil.Hrba (moje kára) jsem nechal v Josefově Dole a po červené vyrazil směr Smědava. Cesta nahoru kolem roubenek a pak lesem byla úchvatná, jenom mi ji trošičku kazili nálety běžkařů (asi cítili pověstnou Jiřetickou tlačenku co jsem měl v batohu ). Běžkaři jedoucí z kopce připomínali strašilky (šestinozí členovci se specifickým pohybem těla- tzv. strašením ), pohyb strašilek je však o něco sofistikovnější.Po rovině a do kopců zas připomínaly ploutvonožce (obyzvláště přiléhavý oděv a způsob pohybu evokoval dojem setkání s těmito fascinujícími stvořeními). U Knejpy jsem odbočil na modrou směr Kristiánov a pokračoval dále zasněženou krajinou (krásné výhledy na Jizeru a okolní kopce). Falešné bludné stopy, které jsem pro běžkaře pracně vybudoval sice chvilinku fungovaly (bežkaři jezdili dokolečka, naráželi do stromů a padali do roklí), ale zanedlouho moji taktiku prokoukli a jejich zvířecí dech mi byl v patách. Po příchodu na Rozmezí mě velice potěšilo zjištění, že na Sněžné věžičky se ještě nikdo v čerstvě napadaném sněhu neodvážil . S radostí jsem se jako první pustil nahoru (běžkaři šmajdali dále po modré a na chvíli jsem je tak setřásl). Moje dokonale ploché nohy perfektně fungovaly jako sněžnice a já se skoro nebořil (jen asi do pasu, občas po krk). A pak jsem je uviděl. Sněžné věžičky v celé své zasněžené kráse. Z jejich vrcholů jsem se mohl pokochat výhledem na tuto „českou tajgu” a naslouchat fičení větru. Nikde nikdo, běžkaři vyjídali krmelce někde v nedohlednu a já vůbec nechtěl opustit tuto seversky drsnou krajinu , ale musel jsem - čekala mě ještě cesta domů. Seběhl jsem tedy zpět na cestu, po modré klesal na Kristiánov a pak po žluté kolem vodní nádrže Josefův Důl k Hrbu (mému autu) . Měl jsem sice nataženou achilovku, durch mokré boty a batoh s tlačenkou jsem musel po cestě odhodit zdivočelým běžkařům (aby mě nerozsápali), ale z výletu jsem byl nadšený. Jen příště musím svačinu zabalit dobře do pytlíku (Pach svačiny běžkaře nepřiláká a nechají mě na pokoji). Taky bych chtěl apelovat na všechny polesné, by nedávali do krmelců otruby - jsou velice nadýmavé, běžkaři se nafouknou a trpí silnou plynatostí. Vandru ZDAR!
trasa: Okruh cca 20 km. Josefův důl křižovatka žlutá červená - po červené nahoru na rozcestí U knejpy , po modré směr Kristiánka a na Rozmezí odbočit po žluté na Věžičky. Z věžiček zpět
na modrou , pak dále dolu na na Kristiánku a po žluté na místo kde se vyráželo .
kocrek: v lete ideální |
